Vinařské oblasti

Vinařské oblasti Čech

Česká republika je podle vinařského zákona č. 321/2004 z 28. 4. 2004 rozdělena na dvě vinařské oblasti – Čechy a Morava. Tyto oblasti členíme na podoblasti, které se dále dělí na vinařské obce.

 

Vinařská oblast Čechy
 
Vinařská oblast Čechy má rozlohu cca 550 hektarů. Vinice se nachází kolem řek Labe, Vltavy a Berounky. Dělí se na dvě podoblasti – mělnickou a litoměřickou.

 

Mělnická podoblast
 
Do mělnické vinařské podoblasti patří vinice Mělnicka, Roudnicka, Čáslavska a Prahy. Půdy jsou zde lehčí, záhřevné, poskytují dobré podmínky pro pěstování modrých odrůd. Ve středověku se vinaři soustředili převážně na pěstování odrůdy Rulandské modré, později (v 19. století) se zde začal pěstovat Ryzlink rýnský, Modrý Portugal a Svatovavřinecké. V dnešní době v této podoblasti převažuje odrůda Müller Thurgau.

 

Litoměřická podoblast
 
Litoměřická vinařská podoblast se rozkládá na vinicích Žernosecka, Mostecka a Litoměřicka. Ve středověku byly Litoměřice po Praze druhým největším vinařským městem v Čechách. V litoměřických a mosteckých vinicích se pěstují odrůdy Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Müller Thurgau, Rulandské modré, Zweigeltrebe a Svatovavřinecké. Na vinicích Žernosecka jsou to hlavně bílé odrůdy Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Rulandské šedé a Rulandské bílé.
 
 
 
 
 

Původní rozdělení vinařské oblasti Čechy

Dříve se Čechy dělily na šest vinařským oblastí – pražskou, mělnickou, čáslavskou, mosteckou, žernoseckou a roudnickou.

 

Pražská oblast

Plochou vinic je tato oblast nejmenší v naší republice. Nachází se uprostřed středočeské kotliny, na severu sahá k Neratovicím, na jihu k Jílovému u Prahy, na západě k Unhošti a na východě až za Úvaly. V minulosti byla Praha největším vinařským městem v Čechách. V pražské vinařské oblasti je cca 45 hektarů vinic, větší celek se však nachází pouze na Karlštejně, kde jsou nejznámější vinice této oblasti. V roce 1920 byla v Karlštejně založena Výzkumná vinařská stanice. Dříve plnila funkci karantény a odrůdové zkušebny, dnes má dva hlavní výzkumné úkoly – „Rezistence révy vinné k mrazům a houbovým chorobám“ a „Studium genových zdrojů révy vinné“. 

Vinařské obce:

Benátky nad Jizerou, Karlštejn, Kralupy nad Vltavou, Máslovice, Praha – Trója, Praha 2, Praha 6, Praha 9, Praha 12, Slaný.

 

Mělnická oblast

Je největší vinařskou oblastí českého regionu. Vinice mají převážně vápenitý podklad s hlinito-písčitými náplavami a sprašemi. Tyto půdy jsou lehčí a dávají dobré podmínky k pěstování modrých odrůd. Převládají zde odrůdy Rulandské modré, Svatovavřinecké, Modrý Portugal a Zweigeltrebe, z bílých odrůd je to Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Chardonnay, Tramín červený, Müller Thurgau a Muškát moravský.

 

Vinařské obce:

Bechlín, Cítov, Dolní Beřkovice, Dřísy, Jeviněves, Kly, Liběchov, Mělník, Štětí, Tuhaň, Velký Borek.

 

Čáslavská oblast

Tato oblast je rozlohou nejmenší vinařskou oblastí v Čechách. Vinice se tu nacházely v podhůří Železných hor a na Kolínsku, Kutnohorsku a kolem Čáslavi. Ve středověku zde bylo mnoho vinohradů, po první světové válce však nezbyl žádný. Vinice se znovu začaly obnovovat v šedesátých letech minulého století. Nejvíce pěstované odrůdy jsou Tramín, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Svatovavřinecké a Rulandské modré. 

Vinařské obce:

Bílé Podolí, Brambory, Horka I, Horušice, Kutná Hora, Semteš, Svatý Mikuláš, Vinaře, Žehušice.

 

Mostecká oblast

Většina vinic v mostecké oblasti je na čedičových půdách. Jsou sem zahrnovány roztroušené vinice v okolí Mostu, Bíliny a Loun. Ve středověku to byla velká vinařská oblast, do které patřilo 53 vinařských obcí. Po první světové válce zde nezbyla ani jedna vinice, ale v šedesátých letech minulého století se vinohrady začaly úspěšně obnovovat. V dnešní době se zde pěstují zejména odrůdy Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Rulandské modré, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe.

Vinařské obce:

Bělušice, Blšany u Loun, Březno, Chbany, Chlumčany, Kadaň, Kozly, Libědice, Most, Pětipsy, Vilémov.

 

Žernosecká oblast

Vinařským centrem severních Čech jsou Litoměřice. Historie vinařství je v žernosecké oblasti velmi bohatá, první zmínky o pěstování vinné révy pocházejí z 11. století. Je zde přes 100 hektarů vinic, jejich větší část leží na čedičových půdách. Tato oblast byla vždy zaměřena na pěstování bílých odrůd, nejčastěji zde najdeme Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Müller Thurgau. 

Vinařské obce:

Libochovany, Litoměřice, Lovosice, Michalovice, Třebenice, Velké Žernoseky, Žalhostice.

 

Roudnická oblast

Většina půdy v této oblasti je pokryta sprašemi, v blízkosti řeky Labe pak kyselými říčními štěrkopísky. Réva se zde pěstovala na terasách v Hoštce a na svazích spadajících k Labi v Brzánkách a Kochovicích. Roudnické víno je prastarého původu, největšího rozkvětu roudnické vinařství zažilo v první polovině 17. století. Největším pěstitelem v této oblasti je šlechtická rodina Lobkowiczů. Z této oblasti bývala zvláště ceněna vína odrůdy Sylvánské. 

Vinařské obce:

Brzánky, Hoštka, Kyškovice, Polepy, Vrbice, Židovice.

 

 

Vinařské oblasti Moravy

Česká republika je podle vinařského zákona č. 321/2004 z 28. 4. 2004 rozdělena na dvě vinařské oblasti – Čechy a Morava. Tyto oblasti členíme na podoblasti, které se dále dělí na vinařské obce.

Vinařská oblast Morava má rozlohu cca 17 450 hektarů. Rozkládá se převážně v Jihomoravském kraji, zasahuje však i do kraje Zlínského. Dělí se na čtyři podoblasti – slováckou, velkopavlovickou, mikulovskou a znojemskou.

  

Slovácká podoblast 

Tato nová podoblast se skládá z původních oblastí mutěnická, kyjovská, bzenecká, strážnická, uherskohradišťská a Podluží. Její vinice mají rozlohu 4 400 hektarů. Díky různorodým přírodním podmínkám se zde daří pěstovat širokou škálu odrůd. Nejčastější jsou Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Muškát moravský, Frankovka a Cabernet Moravia. 

Vinařské obce:

Archlebov, Babice, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Boršice, Boršice u Blatnice, Břeclav, Břestek, Buchlovice, Bukovany Bzenec, Čejč, Čeložnice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Domanín, Dražůvky, Dubňany, Hluk, Horní Lapač, Hostějov, Hovorany, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Hrušky, Hýsly, Jalubí, Ježov, Josefov, Karlín, Kelčany, Kněždub, Kněžpole, Koryčany, Kostelec, Kostice, Kozojídky, Kudlovice, Kunovice, Kyjov, Labuty, Lanžhot, Lipov, Louka, Lovčice, Lužice, Mikulčice, Milotice, Mistřice, Modrá, Moravany, Moravská Nová Ves, Moravský Písek, Mutěnice, Napajedla, Násedlovice, Nedakonice, Nechvalín, Nenkovice, Nový Poddvorov, Ořechov, Ostrovánky, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Petrov, Pohořelice, Polešovice, Prušánky, Rašovice, Ratíškovice, Rohatec, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Spytihněv, Staré Město, Starý Poddvorov, Stavěšice, Strážnice, Strážovice, Stříbrnice, Sudoměřice, Svatobořice-Mistřín, Syrovín, Šardice, Tasov, Těrnice, Terezín, Topolná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Tvarožná Lhota, Tvrdonice, Týnec, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Uhřice, Újezdec, Vacenovice, Vážany, Velehrad, Veselí nad Moravou, Věteřov, Vlčnov, Vlkoš, Vnorovy, Vracov, Vřesovice, Zlechov, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice.

  

Velkopavlovická podoblast

Skládá se z původní velkopavlovické a brněnské oblasti, rozloha vinic je 4 750 hektarů. Podloží centrální části je složeno převážně z vápenitých jílů, pískovců a slepenců, což je vhodné pro pěstování modrých odrůd. Na severu velkopavlovické podoblasti se pěstují hlavně odrůdy Veltlínské zelené, Tramín červený, Rulandské šedé, Muškát moravský a Müller Thurgau. Na jihu a jihozápadně se dobře daří odrůdě Veltlínské zelené, Modrý Portugal a Ryzlink rýnský. Dále v této podoblasti často najdeme Svatovavřinecké, Frankovku, Neuburské a Sauvignon blanc. 

Vinařské obce:

Blučina, Boleradice, Borkovany, Bořetice, Bošovice, Brno-Bystrc, Brno-Chrlice, Brno-Medlánky, Brno-Obřany-Maloměřice, Brno-Tuřany, Brno-Vinohrady, Brumovice, Bučovice, Čejkovice, Diváky, Heršpice, Hodějice, Horní Bojanovice, Hostěrádky-Rešov, Hrušovany u Brna, Hustopěče, Kašnice, Klobouky u Brna, Kobeřice, Kobylí, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Ledce, Lovčičky, Měnín, Milešovice, Modřice, Moravany, Moravský Žižkov, Mokrůvky, Moutnice, Němčičky, Nikolčice, Nížkovice, Nosislav, Otnice, Podivín, Přísnonice, Přítluky, Rakvice, Rašovice, Sivice, Slavkov u Brna, Sobotovice, Sokolnice, Starovice, Starovičky, Šakvice, Šaratice, Šitbořice, Telncie, Těšany, Tvarožná, Uherčice, Újezd u Brna, Unkovice, Vážany nad Litavou, Velké Bílovice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Viničné Šumice, Vrbice, Zaječí, Zbýšov, Žabčice, Žatčany, Želešice, Židlochovice.

  

Mikulovská podoblast

Rozloha vinic nové mikulovské podoblasti je stejná jako rozloha původní mikulovské oblasti, tedy 4 500 hektarů. Podloží se skládá z vápenitých jílů, písků a spraší. Pálavské vrchy umožňují révě dobře vyzrát. Nejvíce pěstované odrůdy jsou Ryzlink vlašský, Chardonnay, Rulandské bílé, Tramín červený, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Frankovka a Svatovavřinecké.

Vinařské obce:

Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Bulhary, Dobré Pole, Dolní Dujanovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Ivaň, Jevišovka, Klentnice, Lednice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Sedlec, Strachotín, Valtice, Vlasatice, Vranovice.

  

Znojemská podoblast 

Rozloha vinohradů znojemské podoblasti zůstala stejná jako rozloha původní znojemské vinařské oblasti, 3 800 hektarů. Na štěrkovitých půdách se nejčastěji pěstují odrůdy: Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Sauvignon blanc, Chardonnay, Rulandské bílé i šedé, Ryzlink vlašský, Svatovavřinecké, Frankovka a Zweigeltrebe. 

Vinařské obce:

Bantice, Bohutice, Borotice, Božice, Branišovice, Bratčice, Břežany, Citonice, Damnice, Dobelice, Dobšice, Dolenice, Dolní Kounice, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Havraníky, Hevlín, Hnanice, Hodonice, Horní Dunajovice, Hostěradice, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Chvalovice, Ivančice, Jaroslavice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Kojetice, Krhovice, Křídlůvky, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice, Lechovice, Litobratřice, Mackovice, Medlov, Mělčany, Miroslav, Miroslavské Knínice, Moravské Bránice, Moravský Krumlov, Němčičky, Nové Bránice, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Olbramovice, Oleksovice, Ořechov, Petrovice, Podmolí, Práče, Pravice, Pravlov, Prosiměřice, Rybníky, Silůvky, Skalice, Slup, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Suchohrdly, Suchohrdly u Miroslavi, Syrovice, Šanov, Šatov, Šumice, Tasovice, Těšetice, Trboušany, Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice, Tvořihráz, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Višňové, Vítonice, Vrbovec, Výrovice, Znojmo, Želetice, Žerotice.

 

 

Původní rozdělení vinařské oblasti Morava 

Morava se dříve dělila na deset oblastí – brněnskou, bzeneckou, kyjovskou, mikulovskou, mutěnickou, Podluží, strážnickou, uherskohradišťskou, velkopavlovickou a znojemskou.

  

Brněnská oblast 

První zmínka o pěstování révy v této oblasti je z roku 1228, vinice však zde byly již mnohem dřív. Městské vinařství brněnské mělo vliv na celkový rozvoj jihomoravského vinařství. Nejvíce vinic bylo v Židlochovicích, Hustopečích, Starovicích, Kurdějově a Nosislavi. V brněnské oblasti jsou dvě vinařská střediska s významnou tradicí. Prvním jsou Židlochovice spolu s obcemi Blučiny, Hrušovany u Brna, Žabčice. V Židlochovicích je převaha sprašových půd, ale jinak v této oblasti převládají lehké písečné půdy, na kterých se pěstují převážně bílé aromatické odrůdy jako Pálava, Tramín, Müller Thurgau a Muškát moravský. Druhým významným střediskem jsou Dolní Kounice s okolními obcemi. Převládají zde půdy štěrkovité, které jsou ideální pro pěstování modrých odrůd. Nejčastější odrůdy jsou Frankovka a Modrý Portugal, vína jsou tvrdšího typu. V brněnské vinařské oblasti je spousta dalších, menších či větších lokalit, na kterých jsou vysazeny vinice, jako je např. Rajhrad, Bošovice nebo Viničné Šumice.  

Vinařské obce:  

Blučina, Bošovice, Bratčice, Brno-Bystrc, Brno-Chrlice, Brno-Obřany, Brno-Tuřany, Dolní Kounice, Heršpice, Hostěrádky-Rešov, Hrušovany u Brna, Ivančice, Kobeřice, Ledce, Lovčičky, Medlov, Mělčany, Milešovice, Měnín, Modřice, Moravany, Moravské Bránice, Moutnice, Němčičky, Nižkovice, Nové Bránice, Otnice, Ořechov, Pravlov, Rajhrad, Silůvky, Sivice, Sokolnice, Syrovice, Telnice, Těšany, Trboušany, Tvarožná, Újezd u Brna, Unkovice, Vážany nad Litavou, Viničné Šumice, Zbyšov, Šaratice, Žatčany, Želešice, Židlochovice.

  

Bzenecká oblast 

Plochou vinic je druhou nejmenší vinařskou oblastí na Moravě (cca 365 ha). Vinice v bzenecké oblasti jsou založeny většinou na jihozápadních svazích, na půdách hlinito-písčitých. Geologické poměry a klimatické podmínky vytváří ideální podmínky pro pěstování odrůd jako Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Muškát moravský, Rulandské bílé, Veltlínské zelené, Frankovka, Svatovavřinecké, Rulandské modré a Modrý Portugal. Vyrábí se zde vína extraktivní, s vyšším obsahem pikantních kyselin. Nejznámější víno této oblasti je Bzenecká lipka, což je Ryzlink rýnský z určených lokalit. Vinařských obcí má nejméně ze všech moravských oblastí, k největším patří Bzenec, Ořechov, Polešovice a Vracov. V této oblasti leží důležité vinařské středisko Polešovice, kde se nachází šlechtitelská vinařská stanice, ve které vzniklo několik nových odrůd, např. Muškát moravský. 

Vinařské obce:  

Bzenec, Domanín, Hostějov, Moravský Písek, Ořechov, Polešovice, Syrovín, Těmice, Tučapy, Újezdec, Vážany, Vracov, Žeravice.

  

Kyjovská oblast 

Reliéf této oblasti je velmi členitý, réva se pěstuje převážně na jižních svazích a náhorních plošinách. Západní část kyjovské oblasti leží na jižních úbočích Ždánického lesa, který chrání vinice proti větrům. Oblast je to malá, asi 443 hektarů. Vinice jsou roztroušeny po celé oblasti, nejvíce jich můžeme najít v Dambořicích (79 ha), Hýslech (50 ha) a v Bohuslavicích (49 ha). Kyjované měli vinohrady nejen v bezprostřední blízkosti města, ale i ve vzdálenějších obcích, v Bukovanech a Vřesovicích. Vinařská tradice je zde dlouholetá, což dokazuje spousta vzácných dřevěných lisů. Roku 1900 byla v Kyjově založena révová školka na podporu vinařství v kraji. Nejlépe se zde daří odrůdám Müller Thurgau, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský a Svatovavřinecké.  

Vinařské obce: 

Archlebov, Bukovany, Dambořice, Dražuvky, Čeložnice, Hýsly, Ježov, Kelčany, Koryčany, Kostelec, Kyjov, Moravany, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice-Mistřín, Uhřice, Věteřov, Vlkoš, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice u Kyjova.

  

Mikulovská oblast 

Tato oblast je plošně největší v České republice, zahrnuje 2598 hektarů vinic. Nejvýznamnějšími středisky je Mikulov a Valtice. Mikulovsko patří k nejteplejším místům na jižní Moravě. Ve Valticích sídlí Střední vinařská škola, založena roku 1873, která dodnes vychovává většinu vinařských odborníků. Mikulovská oblast má v geologickém podkladu jurské vápence, na některých místech i třetihorní slínovce a jílovce, jinde i čtvrtohorní říční sedimenty a spraše. Dominantou oblasti je chráněná krajinná oblast Pálava. Pěstují se zde převážně bílé odrůdy. Na vápenitých půdách dobře vyzrává Ryzlink vlašský. Dále se v této oblasti hodně pěstuje Chardonnay, Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Tramín, Sylvánské zelené a Neuburské.  

Vinařské obce:  

Bavory, Brod nad Dyjí, Bulhary, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Ivaň, Jevišovka, Klentnice, Lednice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Sedlec, Strachotín, Úvaly, Valtice, Vlasatice, Vranovice.

 

Mutěnická oblast

V mutěnické oblasti se nachází 850 hektarů vinic. Na severozápadě jsou převážně vápenaté jíly a písky, ojediněle štěrky, na jihovýchodě jsou uhelnaté štěrky. Nachází se zde dvě významná vinařská střediska Čejkovice a Mutěnice. Vína se vyznačují svěžím charakterem a výraznějšími kyselinkami. Nejvíce se zde pěstuje Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Tramín. Dále pak Neuburské, Modrý Portugal a Rulandské modré. Významné vinařské obce v mutěnické oblasti jsou taky Hovorany, Čejč, Šardice a Terezín.  

Vinařské obce:

Dubňany, Čejč, Čejkovice, Hovorany, Karlín, Milotice, Mutěnice, Násedlovice, Nový Poddvorov, Ratíškovice, Starý Poddvorov, Šardice, Terezín, Vacenovice.

 

Oblast Podluží 

V této oblasti je 555 hektarů vinic. Největší rozsah mají obce Prušánky (105 ha), Moravská Nové Ves (76 ha) a Josefov (74 ha). Je to naše nejjižnější vinařská oblast, rozprostírá se v jižní části Dolnomoravského úvalu. Jsou zde zejména pestré jíly a štěrkovité písky, na Hodonínsku písky naváté. Na vinicích, které jsou vysazeny na rovinách, mohou díky jarním mrazíkům vznikat větší škody. Z toho důvodu se zde pěstují odolnější odrůdy jako Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Frankovka nebo Zweigeltrebe. V nejsevernějším cípu oblasti leží obec Prušánky. Ve zdejší hlinité půdě se nejvíce daří odrůdě Veltlínské zelené. 

Vinařské obce: 

Břeclav, Charvátská Nová Ves, Dolní Bojanovice, Hrušky, Josefov, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lužice, Mikulčice, Moravská Nová Ves, Prušánky, Rohatec, Tvrdonice, Týnec.

  

Strážnická oblast 

Starobylé město Strážnice bylo vždy významným střediskem obchodu s vínem, rozloha zdejších vinic je 604 hektarů. Dalšími velkými středisky byla Blatnice pod sv. Antonínkem a Lipov. Horenské právo udělil Strážnici Petr z Kravař roku 1417. Strážnická vinařská oblast leží na svazích Bílých Karpat, velký počet vinic je vysázen na těžkých jílovitých půdách. Tyto půdy jsou vododržné, réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. To vínům dodává vyšší extraktivnost a chuťovou plnost. Nejvíce pěstované odrůdy jsou Müller Thurgau, Rulandské šedé, Veltlínské zelené a Rulandské bílé, které dosahuje v celé strážnické oblasti pozoruhodné jakosti. V obci Petrov se nachází vinné sklepy Plže, které jsou státní památkovou rezervací. Sklepy vznikaly v 16. a 17. století. Jsou vyhloubeny do břehu v jílovité zemině a nemají nadzemní část, pouze vstup do sklepa je v průčelní zděné stěně. Z té vede šikmá chodba do vlastního sklepa. Původní bílé sklepy s modrobílým průčelím jsou jednou z nejznámějších vinařských lokalit v naší republice. 

Vinařské obce: 

Blatnice pod sv. Antonínkem, Blatnička, Boršice u Blatnice, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Kněždub, Kozojídky, Lipov, Louka, Ostrožská Lhota, Petrov, Strážnice, Sudoměřice, Tasovice, Tvarožná Lhota, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy. 

 

Uherskohradišťská oblast

Tato oblast je počtem pěstitelů i rozlohou vinic nejmenší ze všech oblastí v naší republice, zahrnuje 165 hektarů vinic. Geologickým podkladem jsou písky a štěrkopísky. Nejvíce vinohradů bývalo v uherskohradišťské oblasti před třicetiletou válkou. Vinice jsou roztroušeny po krajině, zaujímají jen nejvýhodnější části kopcovitého terénu. Často mívají poměrně značnou nadmořskou výšku. Nejpěstovanější odrůdy jsou Müller Thurgau, Muškát Moravský, Rulandské bílé, Svatovavřinecké, André a Zweigeltrebe. Největší vinařské obce jsou Boršice u Buchlovic, Osvětimany a Mistřice.  

Vinařské obce: 

Babice, Boršice u Buchlovic, Buchlovice, Břestek, Hluk, Jalubí, Kněžpole, Kudlovice, Kunovice, Mařatice, Mistřice, Modrá, Napajedla, Nedakonice, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Spytihněv, Staré Město, Stříbrnice, Topolná, Trapice, Tupesy, Uherské Hradiště, Velehrad, Vlčnov, Zlechov.

 

Velkopavlovická oblast 

Plocha vinic v této oblasti je 2333 hektarů. Oblast je tvořena především jílovci, slínovci, občas i jemnozrnnými pískovci nebo vápenci. Půdy v této oblasti mají zvýšený obsah hořčíku, což je příznivé pro tvorbu antokyanů (červených barviv). Vinice se táhnou od obce Velké Němčice směrem na Břeclav až do Prušánek, na severu pak ke svahům Ždánického lesa. Velkopavlovická oblast je v nižší nadmořské výšce, viniční tratě jsou rozprostřeny na jižních a jihozápadních svazích. Nejčastěji se zde setkáme s odrůdami Veltlínské zelené, Neuburské, Ryzlink vlašský, Müller Thurgau, Frankovka, Modrý Portugal, Svatovavřinecké a André.  

Vinařské obce: 

Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brumovice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kašnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Krumvíř, Kurdějov, Křepice, Moravský Žižkov, Morkůvky, Nikolčice, Němčičky, Nosislav, Podivín, Přísnotice, Přítluky, Rakvice, Starovice, Starovičky, Uheršice u Hustopečí, Velké Bílovice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vrbice, Zaječí, Šakvice, Šitbořice, Žabčice.

  

Znojemská oblast 

Vinařským střediskem je město Znojmo, největší vinařskou obcí v oblasti je Vrbovec. Znojemská vinařská oblast je největší ze všech oblastí České republiky. Štěrkovité půdy jsou vhodné pro odrůdy Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené, nejznámější odrůdou je Sauvignon. Znojemská vína se už v minulosti stala předmětem vývozu. Dokazuje to i listina Karla IV. z roku 1375, kterou císař povolil vyvážet znojemská vína do Polska, Slezska, Lužice a ostatních zemí.  

Vinařské obce:  

Bantice, Bohunice, Borotice, Božice, Branišovice, Břežany, Chvalovice, Citonice, Damnice, Dobelice, Dobřínsko, Dobšice, Dolenice, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Havraníky, Hevlín, Hnanice, Hodonice, Horní Dunajovice, Hostěradice, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Jaroslavice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Krhovice, Křidlůvky, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice, Lechovice, Litobratřice, Mackovice, Miroslav, Moravské Kninice, Moravský Krumlov, Nový Šaldorf, Olbramovice, Oleksovice, Petrovice, Podmolí, Práče, Pravice, Prosiměřice, Rybníky, Skalice, Slup, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Suchohrdly u Miroslavi, Šanov, Šatov, Šumice, Tasovice, Těšetice, Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice, Tvořihráz, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Višňové, Vítnoce, Vrbovec, Výrovice, Znojmo, Želetice, Žerotice.

 

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.